Klub seniorů Benátky nad Jizerou

Mezinárodní seniorský tábor Štúrovo 2018

Na základě memoranda tří měst - Benátky nad Jizerou - Hustopeče - Modra se uskutečnil ve dnech 19. 5. - 25. 5. mezinárodní seniorský tábor. Pořádajícím bylo tentokrát  město Modra - zástupce ing. Medlen. Letos v areálu termálních lázní Štúrovo na Slovensku.

19.května v šest hodin ráno jsme vyjeli z Benátek nad Jizerou a po cestě nabrali účastníky tábora z Hustopečí a později z Modry. Po 13.hodině jsme dorazili do termálních lázní Štúrovo. Po obědě jsme se ubytovali v krásných  čtyřmístných apartmánech se společnou kuchyňkou a sociálním zařízením přímo v areálu termálního koupaliště.

 Ing. Medlen pro nás připravil tři krásné výlety - autobusem do Budapešti, vláčkem k bazilice v Ostrihomi a třetí výlet  na hrad Visegrád.

Všechny tři výlety s námi absolvoval velice příjemný průvodce, který nejenže ovládal historii výletních míst, ale přidával i osobní historky a postřehy.

 V hlavní městě Maďarska- Budapešti jsme šli střídavě pěšky a střídavě jeli autobusem přes město, kde nám průvodce ukázal většinu nejznámějších historických památek např. baziliku svatého Štěpána, která je pojmenována na počest prvního uherského krále a světce Štěpána, jehož mumifikovaná ruka je uložena v relikviáři. Nejmajestátnější částí baziliky je mohutná kopule čnící do výšky 96 metrů. Je to symbolická výška spojena s datem příchodu maďarského národa na území dnešního Maďarska v roce 896. Interiér je bohatě vyzdoben obrazy a sochami, avšak celému vnitřnímu prostoru vévodí především obří varhany mající na 6 tisíc píšťal. Rozměry baziliky svatého Štěpána činí přes 87 metrů na délku a přibližně 55 metrů na šířku, což ho činí zdaleka největší sakrální stavbou v celém městě s kapacitou okolo 8,5 tisíc věřících. Ve dvou věžích lze pak nalézt celkem 6 zvonů, z nichž největší je těžký 9250 kilogramů a v průměru má 240 centimetrů. Pojmenován je Velký zvon svatý Štěpán a jedná se o největší zvon na území Maďarska.

Nejimpozantnější budovou a největším symbolem města a zároveň Maďarska je budova Parlamentu. Jeho vzhled byl do jisté míry inspirován vzhledem budovy parlamentu Velké Británie – Westminsterským palácem v Londýně. Celá stavba byla započata v roce 1885, čemuž o několik let předtím předcházela potřeba vystavět sídlo vlády v nově vzniklém hlavním městě po spojení před tím tří samostatných měst – Budína, Starého Budína a Pešti. Stavba byla dokončena o devatenáct let později v roce 1904. Jedná se o opravdu impozantní stavbu, o čemž vypovídají i čísla týkající se jí. Budova parlamentu je 268 metrů dlouhá a 123 metrů široká a rozkládá se na přibližně 18 tisících metrech čtverečních. Kupole parlamentu sahá do výšky 96 metrů, což je opět symbolika spojená s příchodem maďarského národa na území dnešního Maďarska v roce 896. Objekt se může pochlubit téměř 700 místnostmi, 10nádvořími, 27 branami a 242 sochami a přibližně 40 miliony cihel použitých na jeho stavbu. Na výzdobu pak bylo použito zhruba 40 kilogramů vysoce kvalitního zlata.

Poměrně zajímavým faktem pak je, že celá budova stojí na masivním plátu betonu zabraňujícím zřícení celé stavby do podmáčeného podloží přilehlé řeky. Tento plát má v nejužším bodě šířku 2 metry, v nejširším pak celých 5 metrů, tedy výšku přibližně dvou pater panelového domu. Nejkrásnější pohled  je na nasvícenou budovu Parlamentu v noci z protějšího břehu Dunaje z Rybářské bašty.

Rybářská bašta se řadí mezi památky v Budapešti, které u některých místních nemají příliš pochopení. Důvodem je především to, že ačkoliv se stavba tváří poměrně staře, byla ve skutečnosti vybudována na přelomu 19. a 20. století. I její značně „romantický“ styl a uspořádání nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o objekt sloužící k obraně, kterým bašty ve středověku byly. Faktem ovšem je, že vyvýšenina, na které Rybářská bašta stojí, byla ve středověku rybáři bráněna a jedná se tak o stavbu symbolizující jejich úsilí v tomto směru.

Autobusem jsme projeli Andrássyho třídou. Andrássyho třída je nejznámější a nejvýstavnější ulice Budapešti, která se přes více jak dva kilometry táhne od Baziliky Svatého Štěpána až k Náměstí hrdinů. Po celé její délce se přímo pod povrchem nachází linka M1 budapešťského metra hovorově nazývaná Földalatti. Ta z místního metra činí nejstarší metro v Evropě a jež je součástí světového dědictví UNESCO. Linka je v běžném provozu a je možné do ní z této ulice vstoupit hned na sedmi stanicích, čehož jsme rádi využili a prohlédli si jednu ze stanic tohoto starobylého metra.

Na Andrássyho třídě nalezneme spousty luxusních butiků předních světových značek, množství restaurací a kaváren, řadu muzeí a galerií, mnoho státních budov, velvyslanectví a paláců. Nejzajímavější stavbou je zřejmě majestátní budova Státní opery.

Na výše zmíněném Náměstí hrdinů, se nacházejí některá význačná muzea a památky v Budapešti a nalezneme ho mezi Městskými sady a Andrássyho třídou, na jejíž stranu je také nasměrována celá dominanta náměstí. Tou je Památník Tisíciletí. Jméno památníku souvisí s důvodem, proč byl on a celé náměstí vybudováno, a to při příležitosti oslav tisíce let od příchodu maďarských kmenů na území Karpatské kotliny v roce 896. Památník Tisíciletí má několik částí. Tou hlavní je uprostřed náměstí umístěný a 36 metrů vysoký sloup. Na jeho vrcholu stavitelé usadili sochu archanděla Gabriela, který v rukou svírá apoštolský kříž a svatoštěpánskou korunu králů. Na podstavci paty sloupu je pak sedm jezdeckých soch. Ty znázorňují maďarská knížata, v jejichž čele stanul kníže Arpád. Další nepřehlédnutelnou částí památníku je kolonáda tvořená dvěma čtvrtkruhovými křídly umístěnými za sloupem.  Na podstavcích těchto dvou křídel můžeme vidět dalších 14 soch významných osobností maďarské historie, především pak uherských králů.

Nemohu opomenout  budapešťský  řetězový most, přes který jsme jeli, a který byl dlouho považován za jeden z divů světa, pro svou technickou jedinečnost, jež umožnila, aby se toto architektonické dílo klenulo po délce 640 metrů nad řekou. Řetězový most byl vůbec první most v Budapešti vedoucí přes Dunaj. Vznikal v letech 1839 až 1849 a spojuje městské části Budín a Pešť. Navzdory názvu se jedná o visutý most, který bývá v noci hezky osvětlen. Kromě dvouproudové vozovky je tu i praktický chodník pro pěší, a tak se zde můžete procházet v klidu a beze spěchu a kochat se pohledem na Dunaj.

Den v Budapešti jsme ukončili na vrchu Gellért,což je skalní vyvýšenina přímo na západním břehu Dunaje mezi Mostem svobody a Alžbětiným mostem. Je odsud jeden z nejlepších pohledů na Budapešť, a to prakticky na všechny světové strany. Na samotném vrcholu hory se nachází takzvaná Citadela, což je pevnost vybudována v polovině 19. století Habsburky. Dnes v ní nalezneme vojenské muzeum. Před Citadelou bylo po druhé světové válce postaveno majestátní Sousoší svobody oslavující vítězství ruských vojsk.  Sousoší jako takové je složeno ze sochy řecké bohyně vítězství Niké posazené na vysokém podstavci a dalších dvou soch reprezentujících boj proti zlu a pokrok. Pohledem na úchvatně nasvícenou Budapešť jsme se s ní rozloučili a odjeli v noci zpět do Štúrova.

 V maďarské Ostrihomi v  jsme navštívili baziliku, kam jsme se dostali přes most Marie Valérie výletním vláčkem.Ostrihomská bazilika je po bazilice sv. Petra (Řím) a sv. Pavla (Londýn) třetím největším kostelem v Evropě. Na Hradním vrchu, kde dnes bazilika stojí, kdysi býval palác knížete Gejzy, rodiště budoucího maďarského krále, svatého Štěpána I. Stával tu také kostel zasvěcený svatému Vojtěchovi z rodu Slavníkovců, který tu několik letu pobýval, když právě tady i on Štěpána vychovával. Mimochodem současná bazilika je zasvěcená panně Marii a Adalbertovi, tj. svatému Vojtěchovi.Tento kostel se přesněji nacházel na místě, kde si dnes lze prohlédnout sněhobílý pomník milénia, odhalený v roce 2001. Zachycuje moment, kdy arcibiskup Dominik pokládá na hlavu Štěpána maďarskou korunu.

Dalším výletem byl Visegrád ,mohutná pevnost,kam jsme dojeli výletní lodí po Dunaji. Na vyhlídce nás zastihla velká bouřka,ale ani to nám nezabránilo, abychom si tento krásně udržovaný hrad prohlédli. Sídlili maďarští králové a psaly se tu i dějiny o poznání novodobější, když tu v únoru 1991 jednali předsedové vlád Maďarka, Polska a Československa o společné strategii obchodu a o vstupu do Evropské unie. Smlouva se podepisovala na stejném místě, kde se v minulosti již jedna legendární schůze odehrála, a to v roce 1335. Tehdy byla schůzka svolána kvůli projednání sílícího habsburského nebezpečí, a přestože se panovníci na žádných konkrétních krocích nedohodli, dokázali tu během jednání vypít 10 000 litrů vína. Oním jednacím sálem byl totiž vinný sklep.

 Ostatní volné dny jsme si užívali v termální vodě, ve Štúrově je 7 venkovních bazénů s různými tryskami, chrliči a dalšími atrakcemi. Ráno samozřejmě nechyběla rozcvička. O večerní zábavu se postarala Fialova kapela z Hustopečí s vozembouchem a harmonikou.  Jeden večer jsme si zavzpomínali na minulé tábory (letošní byl již pátý ročník). Ing.Medlen pouštěl videa z minulých ročníků tábora. Počasí nám přálo a tak jsme si celý týden skvěle užili. Velké poděkování patří za skvělou organizaci ing.Medlenovi a městům Benátky nad Jizerou, Hustopeče a Modra za umožnění těchto krásných setkání seniorů.

 R.Dibitanzlová.vedoucí Klubu seniorů